Pomozte!

28. prosince 2014 v 14:04 | Sydney
Ahojky lidičky,
vím, že epilog jsem nepřidala a nejspíš asi ani nemá cenu to nějak odůvodňovat, ale potřebovala bych vaši pomoc (Pokud sem ještě vůbec někdo sem tam zavítá v naději, že epilog přece jen přidám). Jsem na jedné skvělé RPG stránce (pokud neznáte textové RP hry, můžete googlit :P ) už nějaký ten pátek, ale poté, co ji někdo hacknul a smazal jsme ztratili přední příčku ve vyhledávání, takže nás potencionální hráči nenajdou... A tím už se dostávám k jádru věci. Chtěla bych vás, čtenáře i náhodné "kolemjdoucí", požádat, jestli byste nepomohli téhle stránce získat zpátky svoje místo na netu. Je to jednoduché, stačí, když zajdete na http://hgw-hungergamesworld.blog.cz/1412/vymena-ikonek a dáte si ikonku do menu či do zápatí, však to všichni znáte. ;) Věřte, že tenhle web znamená mnohé pro spoustu lidí a i když vás třeba nebudou znát, uděláte tím dobrý skutek, zachráníte nás před tím, abychom se ztratili. A kdo ví, třeba vás to zaujme a potkáme se tam. :D
Vaše vděčná Sydney ^^
 

14.kapitola- Last Breath

9. listopadu 2013 v 18:28 | *Sydney* |  VA7

Probudil mě něčí křik. A myslím, že nepatřil jenom jedné osobě. Prudce jsem se zvedla a hned se rozhlédla po pokoji. Prázdno. A hlavně tma. Přesto ale křik neutichal. Ba dokonce byl hlasitější a bylo ho více. Došla jsem k oknu a podívala se ven. To, na co se mi vyskytl pohled, bylo děsivé a zarážející. Venku se bojovalo. Byli tam strážci, hodně strážců a taky Strigojové, pokud jsem dobře viděla, jakože ano. A pak tam byli i Morojové a podle všeho používali svojí magii, protože jsem spatřila hořící a křičící Strigoje. A těla. Na zemi ležela spousta těl a minimum z nich bylo strigojských. Couvla jsem od okna, naprosto zmatená. Buď je tohle hodně špatný sen, nebo Strigojové už znovu napadli dvůr. Něco se muselo stát.

Jiné

1. srpna 2013 v 2:13 | http://bloodlines.mypage.cz/
Kapitola z pohledu Dimitrije, z webu Richelle.

"Dimitriji!"
Okamžitě jsem se otočil při zaznění mého jména, střílejíc pohledem na blížící se strážce ve tmě. Na co myslel? Každý, kdo je dneska tady, věděl, jak zásadní bylo utajení. Nezáleželo na tom, že byl mladý a jednoduše nadšený z jeho první velké mise. Neměli jsme žádný prostor pro chyby, ne když tohle byla jediná příležitost za celý rok. Uvědomujíc si svou chybu, se zatvářil omluvně, i když to zdaleka nestačilo.
"Omlouvám se." Ztlumil svůj hlas na úroveň šepotu a poklepal si na ucho. "Komunikace nefunguje. Prohledali jsme dům a ony jsou už pryč. Musely být varovány, možná okruhem špehů na ulicích." Jak se jeho vzrušení vrátilo, mladý strážce - Laurence - začal mluvit rychle. "Přemýšlel jsem o tom. Pravděpodobně mají celou síť lidí, kteří s nimi pracují! To dává smysl, ne? Jak jinak by se jim podařilo udržet si před námi náskok tak dlouho? Nedá se říci, jak daleko tohle spiknutí zašlo! Můžeme dnes večer čelit celé armádě!"
 


Informace

23. dubna 2013 v 14:16 | *Sydney*
Vzhledem k tomu, že teď už nemám téměř žádný čas, k počítači se skoro nedostanu, jsem se rozhodla zrušit tento blog. Možná se k němu vrátím, ale o tom pochybuji. Škola je škola a mě záleží na mé budoucnosti. Nemám tedy čas sem vkládat kapitoly a místo toho, abych psala, píšu spíše všechny možné vzorečky. Přesto ale budu na určitých blogách komentovat pod přezdívkou *Sydney* . Pouze blog nebude. Mojí FF sem možná dodám, ale pouze možná. (Možná=ne). Takže to je asi tak vše. Děkuji těm, co mi zanechali nějaký ten komentář, děkuji že jste tu trávili třeba jen pár minut.
Vaše *Sydney*
Usmívající se

VA7, 13.kapitola

22. března 2013 v 23:02 | *Sydney* |  VA7
//Omlouvám se za chyby, jak pravopisné, tak ohledně děje, ale nějak jsem vyšla z příběhu, pokud chápete ;) Taky za to, že bude něco nesrozumitelné :D Ale snad i přes všechny nedostatky, které to má, se vám bude šťastná (ano, pro mě je 13 šťastné číslo:) ) třináctka líbit :)) (Další kapitola bude až tu bude 5 komentářů-jo, vím že je to otravný :DD)

Další články


Kam dál