VA2-Mrazivý polibek,11.kapitola 1/3

6. ledna 2013 v 1:40 | Richelle Mead |  VA2, Mrazivý polibek
LISSA VSTALA A ODEŠLA DŘÍV, NEŽ JSEM VŮBEC OTEVŘELA
oči, což znamenalo, že jsem měla celou koupelnu pro sebe. Tu
koupelnu miluju. Je ohromná. Klidně by se do ní vešla i moje
obrovská postel. Probrala mě až horká sprcha, kterou jsem si
pustila hned na několik různých trysek, což pomohlo mým
svalům, namoženým ze včerejška. Když jsem stála před velkým
zrcadlem a česala se, zklamaně jsem zaznamenala, že monokl je
tam pořád. Byl ale o dost světlejší a začínal žloutnout. Make-up
a pudr to skoro celé zakryly.
Zamířila jsem dolů poohlédnout se po něčem k snědku.
V jídelně právě končili s podáváním snídaní, ale jedna servírka
mi dala s sebou dva broskvové marcipánové vdolky. Při chůzi
jsem jeden okusovala a snažila se napínat smysly, abych zjistila,
kde je Lissa. Po chvíli jsem ji vycítila na druhé straně ubytovny,
daleko od pokojů studentů. Vydala jsem se po té stopě, až jsem
došla ke dveřím ve třetím patře. Zaklepala jsem.
Otevřel Christian. "Šípková Růženka dorazila. Pojď dál."
Postrčil mě dovnitř. Lissa seděla na posteli s překříženýma
nohama, a jakmile mě spatřila, usmála se. Pokoj byl stejně
luxusní jako ten náš, jen nábytek byl odtažen ke stěnám, aby byl
pokoj prostornější. Stála tam Taša.
"Dobré ráno," pozdravila.
"Ahoj," odpověděla jsem. To jsem se jí teda moc
nevyhnula.
Lissa poklepala na místo vedle sebe. "Tohle musíš vidět."
"Co se tu děje?" Sedla jsem si na postel a dojedla druhý
vdolek.
"Hrozný věci," vysvětlila rozpustile. "Dáš mi za pravdu."
Christian přešel do otevřeného prostoru a postavil se čelem
k Taše. Dívali se na sebe, jako bychom tam já a Lissa nebyly.
Zjevně jsem je z něčeho vyrušila.
106
"Tak proč nemůžu prostě použít pohlcující kouzlo?" dotázal
se Christian.
"Protože na to je potřeba hodně energie," odvětila mu.
I v džínách a culíku - a s jizvami - vypadala moc hezky.
"Navíc to pravděpodobně zabije tvého protivníka."
Zamračil se. "Proč bych neměl chtít zabít Strigoje?"
"Ne vždy budeš bojovat se Strigoji. Nebo od nich třeba
budeš potřebovat nějakou informaci. Každopádně bys měl být
připraven."
Došlo mi, že cvičí obrannou magii. Mrzutost rázem
vystřídal zájem a nadšení. Taša si mě získala. Lissa měla
pravdu, že se tu dějí hrozné věci. Vždycky jsem tak nějak
předpokládala, že trénují obrannou magii, ale… teda! Uvažovat
o tom a opravdu to vidět jsou dvě různé věci. Používání magie
jakožto zbraně je zakázáno. A trestá se pokáráním. Kdyby s tím
experimentoval student, vyvázl by s pokáráním a bylo by mu
odpuštěno, ale když tenhle obor vyučuje dospělý nezletilého…,
to je něco. Taša by mohla mít pořádný problém. Na půl vteřiny
mě napadlo, že bych se o to mohla postarat. Ale okamžitě jsem
to zase pustila z hlavy. Můžu ji nenávidět za to, že si chce
Dimitrije zabrat pro sebe, ale stejně věřím, že to, co provozuje
s Christianem, je správné.
"Skoro stejně užitečné je rozptylující kouzlo," pokračovala.
V jejích modrých očích se zračilo intenzivní soustředění,
které jsem často viděla u Morojů praktikujících magii. Mávla
pěstí proti sobě a z ruky jí vyšlehl plamen, který těsně minul
Christianův obličej. Plamen se ho ani nedotkl, ale podle toho,
jak Christian ucukl, jsem usoudila, že při té blízkosti jeho žár
cítil.
"Zkus to," navrhla mu.
Christian na chviličku zaváhal a pak udělal stejný pohyb
jako ona. Vyšlehl plamen, ale nebyl tak kontrolovaný jako ten
Tašin. Taky nemířil tak dobře jako ona. Vyšlehl jí přímo do
obličeje, ale než ji stačil zasáhnout, rozprostřel se kolem ní,
jako by měla nějaký neviditelný štít. Odrazila ho svým
kouzlem.
"To nebylo špatné, když odhlédneme od toho, že bys mi
spálil obličej."
107
Ani já nechtěla, aby měla spálený obličej. Ale její vlasy…
to jo. Bez své havraní hřívy už by asi tak krásná nebyla.
Ona a Christian ještě chvíli trénovali. Postupem času se
zlepšoval, ale do Tašiny zkušenosti měl stejně ještě daleko. Jak
jsem je sledovala, zajímalo mě to čím dál víc a začala jsem
uvažovat, jaké různé možnosti může tenhle druh magie skýtat.
Lekci ukončili, když Taša prohlásila, že už musí jít.
Christian povzdechl, evidentně zklamaný, že nedokázal to
kouzlo dovést k dokonalosti během hodiny. Měl téměř tak
soutěživou povahu jako já.
"Stejně myslím, že by bylo lehčí spálit je úplně," namítl.
Taša si s úsměvem předělala culík. Jo. Bez vlasů by
rozhodně nevypadala tak dobře, zvlášť když se Dimitrijovi
dlouhé vlasy tak líbí.
"Lehčí, protože to nevyžaduje tolik soustředění. To je
lajdácká práce. Tvoje magické schopnosti zesílí, když se naučíš
tohle. A jak už jsem řekla, má to svoje využití."
Nechtěla jsem se s ní hádat, jenže jsem si nemohla pomoct.
"Kdybys bojovala se strážcem, bylo by to určitě užitečný,"
vložila jsem se do toho zapáleně. "Hlavně když vyžaduje tolik
energie spálit Strigoje úplně. Takhle ho vlastně jenom odlákáš.
To stoprocentně, když tolik nesnášejí oheň. V tom momentě ho
může strážce probodnout kůlem. Takhle by se dala sejmout celá
banda Strigojů."
Taša se na mě usmála. Někteří Morojové - jako třeba Lissa
a Adrian - se usmívají, aniž by u toho ukázali zuby. Taša
vždycky ukazovala všechny zuby včetně špičáků.
"Přesně tak. Ty a já spolu jednou pobijeme fůru Strigojů,"
utahovala si ze mě.
"To asi těžko," odpověděla jsem.
Ta slova sama o sobě nebyla zas tak zlá, ale tón, jakým jsem
je pronesla, určitě ano. Chladně. Nepřátelsky. Taša se zatvářila
ohromeně nad mým náhlým nepřátelstvím, ale odmávla to.
Z Lissy jsem skrz pouto ucítila její šok.
Taša ale nevypadala, že by se tím nějak trápila. Ještě chvíli
si s námi povídala a domluvila se s Christianem, že spolu
zajdou na večeři. Lissa mě zpražila příkrým pohledem a pak
jsme se my dvě a Christian vydali dolů po točitém schodišti
vedoucím do haly.
108
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama