VA2-Mrazivý polibek,7.kapitola 2/2

6. ledna 2013 v 0:43 | Richelle Mead |  VA2, Mrazivý polibek
Nátlak a charizma, které získávala díky éteru, byly skvělé,
ale její nejúžasnější schopností bylo uzdravování. Bylo
ohromující, co všechno dokázala.
Lissa o éteru taky uvažovala. "Kéž by tak existoval ještě
další způsob, jak éter ovládat… Nějak, abych mohla pořád
používat magii…"
"Jo," souhlasila jsem. Rozuměla jsem její touze dělat velké
věci a pomáhat lidem. Vyzařovalo to z ní. Sakra, taky bych byla
radši, kdyby mi ten monokl okamžitě zmizel, než ho mít ještě
pár dnů. "Taky bych to chtěla."
Znovu povzdechla. "Víš, přeju si mnohem víc než jen
uzdravovat a podobně. Taky mi chybí magie. Pořád je to ve
mně, jenom to blokujou ty prášky. Úplně to ve mně hoří. Chce
mě to a já to chci taky. Jenže mezi námi stojí zeď. Vůbec si to
nedovedeš představit."
"Ale dovedu."
Byla to pravda. Nejenže jsem dokázala vycítit její pocity,
občas jsem do ní dokonce uměla "vklouznout". Těžko se to
vysvětluje a ještě těžší je to udělat. Ale když k tomu dojde,
dokážu doslova vidět jejíma očima a cítit to, co ona. V té době
vlastně jsem jí samotnou. Ocitla jsem se v její hlavě mnohokrát,
když prahla po magii, a cítila jsem ten spalující žár, o němž
mluvila. Často se budila uprostřed noci a toužila po
schopnostech, kterých už nemohla dosáhnout.
"No jo," konstatovala smutně. "Občas na to zapomínám."
Naplňovala ji zatrpklost. Ale nebyla namířena proti mně.
Zuřil v ní vztek. Když si připadala bezmocná, nelíbilo se jí to
o nic víc než mně. Vztek a roztrpčení přerůstaly do něčeho
zlověstnějšího a hnusnějšího, do něčeho, co se mi vůbec
nelíbilo.
"Hele," vyhrkla jsem a dotkla se její ruky. "Jsi v pohodě?"
Na chviličku zavřela oči a pak je zase otevřela. "Jenom to
nesnáším."
Intenzita jejích pocitů mi připomněla rozhovor, který jsme
vedly, než jsem odjela do domu Badicových. "Pořád máš
dojem, že ty prášky už tolik neúčinkujou?"
"Nevím. Možná trochu."
"Zhoršuje se to?"
71
Zavrtěla hlavou. "Ne. Magii pořád nemůžu používat. Cítím,
že se k tomu blížím…, ale pořád to mám zablokovaný."
"A… ty tvoje nálady…"
"Jo, vzpírají se tomu. Ale neboj," snažila se mě uklidnit,
když viděla můj výraz. "Nevídám žádný divný věci ani se
nepokouším si ublížit."
"Dobře." To jsem ráda slyšela, ale stejně jsem se o ni bála.
I když pořád nemůže používat magii, nelíbí se mi, že je na
tom psychicky zase hůř. Zoufale jsem to chtěla napravit. "Jsem
tady," připomněla jsem jí tiše s pohledem upřeným do jejích
očí. "Kdyby se stalo něco zvláštního…, řekneš mi to, že jo?"
Její pochmurné pocity zmizely. Skrz pouto jsem ucítila
podivné chvění. Netušila jsem, co to je, ale bylo to tak silné, až
jsem se otřásla. Lissa si ničeho nevšimla. Nálada se jí zase
spravila a ona se na mě usmála.
"Díky," řekla. "Jasně, že ti to řeknu."
Usmála jsem se, šťastná, že je zase normální. Zmlkly jsme
a já na chviličku zatoužila po tom, abych jí mohla vylít své
srdce. Trápilo mě toho tolik: matka, Dimitrij, masakr
u Badicových… Svoje pocity jsem dusila v sobě, jenže mě
rvaly na kusy. Když jsem si teď po dlouhé době zase připadala
s Lissou tak skvěle, konečně jsem se odhodlala se jí svěřit.
Než jsem ale stačila otevřít pusu, její myšlenky se náhle
změnily. Začaly být nedočkavé a nervózní. Chtěla mi něco říct,
něco, o čem intenzivně uvažovala. Takže žádné vylévání mého
srdce. Jestli chce mluvit, rozhodně ji nebudu zatěžovat
vlastními problémy. Odsunula jsem je stranou a čekala, až
promluví.
"Hledala jsem něco na hodinu profesorky Carmackový.
A našla jsem něco divnýho…"
"Co?" vyhrkla jsem zvědavě.
U Morojů se obvykle jejich specializace na určitý živel
vyvine během puberty. Potom jsou rozdělováni na vyučování
podle jejich elementu. Jenže Lissa jakožto jediná zdejší
uživatelka éteru neměla žádnou hodinu, na kterou by mohla
chodit. Většina lidí měla za to, že Lissa žádnou specializaci
nemá, ale občas se nezávazně scházela s profesorkou
Carmackovou - učitelkou živlové magie u svatého Vladimíra -
a obě se snažily dovědět o éteru co nejvíc. Probíraly současné
72
a staré záznamy, hledaly vodítka, která by je mohla dovést
k dalším uživatelům. Věděly, podle čeho je poznat: neschopnost
specializovat se, psychická nevyrovnanost a podobně.
"Neobjevila jsem žádný potvrzený případ někoho, kdo
ovládá éter, ale našla jsem… záznamy… o nevysvětlitelným
jevu."
Překvapeně jsem zamrkala. "Co jako?" vyptávala jsem se
a uvažovala, co se asi u vampýrů může řadit mezi
"nevysvětlitelné jevy". Když jsme spolu žily mezi lidmi, za
nevysvětlitelný jev by považovali nás.
"Jsou tam různý záznamy…, třeba o klukovi, co uměl
udělat, aby všichni viděli věci, který ve skutečnosti
neexistovaly. Uměl lidi přimět, aby viděli příšery nebo jiný lidi
nebo úplně cokoli."
"To musel bejt nátlak."
"Fakt silnej nátlak. Tohle bych nedokázala, a to jsem
v tomhle lepší než kdokoli, koho známe - nebo jsem spíš byla.
A tahle schopnost vychází z ovládání éteru…"
"Takže," shrnula jsem to. "Ty myslíš, že tenhle kouzelník
taky musel používat éter." Přikývla. "Proč ho teda
nekontaktuješ a nezeptáš se ho?"
"Protože v záznamech nejsou žádný další informace! Je to
tajný. A jsou i další, stejně divný případy. Jako třeba někdo, kdo
dokázal fyzicky vysávat lidi. Ti, co stáli poblíž, najednou
zeslábli a ztratili všechnu svou sílu. Omdleli. A někdo další zas
uměl zastavit věci v letu, když po něm někdo něco hodil."
Nadšení jí projasnilo obličej.
"Mohl se specializovat na vzduch," podotkla jsem.
"Možná," připustila. Cítila jsem z ní zvědavost a vzrušení.
Zoufale chtěla uvěřit, že existují i jiní jako ona.
Usmála jsem se. "Kdoví? Morojové mají svou obdobu
Roswellu a Oblasti 51. Divím se, že ještě nezkoumají mě, aby
přišli na to, jak přesně funguje pouto."
Lissino zadumané rozpoložení se změnilo ve škádlivé.
"Někdy si přeju, abych mohla vidět do hlavy já tobě. Ráda bych
věděla, co cítíš k Masonovi."
"Je to kámoš," prohlásila jsem rozhodným hlasem. Ta náhlá
změna tématu mě udivila. "To je všechno."
73
Zasyčela. "Vždycky jsi flirtovala - a dělala i další věci -
s každým klukem, který se ti aspoň trochu líbil."
"Hele!" okřikla jsem ji. "Tak hrozná jsem zase nebyla!"
"Dobře…, možná že ne. Jenže mi přijde, že už se o kluky
vůbec nezajímáš."
Já se přece zajímám o kluky - no, vlastně jen o jednoho.
"Mason je vážně fajn," pokračovala. "A je do tebe blázen."
"To jo," souhlasila jsem. Pomyslela jsem na Masona a na tu
kratičkou chvilku před Stanovou hodinou, kdy mi připadalo, že
je sexy. Navíc je s Masonem sranda a skvěle spolu vycházíme.
Vlastně by nemuselo být špatné začít s ním chodit.
"Vy dva jste si tak podobní. Oba děláte to, co byste dělat
neměli."
Rozesmála jsem se. To byla taky pravda. Vybavila jsem si
Masonovu nedočkavost vyhrnout se na každého Strigoje na
světě. Já na to sice nebyla připravená - přestože jsem v tom
autě tak vybuchla -, ale i tak jsem to vnímala stejně jako on.
Přesto bych mu občas nejradši jednu vrazila. Vtipkovat s ním
bylo fajn, jenže… Už je to dlouho, co jsem se s někým naposled
líbala. Z Dimitrije se mi svíralo srdce, jenže nic dalšího se mezi
námi nedělo.
Lissa mě sledovala schvalujícím pohledem, jako by věděla,
na co myslím. O tom s Dimitrijem ale vědět nemohla.
"Meredith povídala, že jsi blbá, když si s ním někam nevyrazíš.
Říkala, že ho odmítáš proto, že si myslíš, že jsi pro něj moc
dobrá."
"Cože?! To není pravda."
"Hele, to neřekla. Každopádně Meredith uvažuje o tom,
že ho sbalí."
"Mason a Meredith?" zamračila jsem se. "No to by byla
katastrofa. Vždyť nemají nic společnýho."
Bylo to malicherné, ale tak nějak jsem si už zvykla, že mě
Mason neustále balí. A pomyšlení, že by s tím přestal, mě
naštvalo.
"Jsi moc majetnická," prohlásila Lissa, jako by mi zase
četla myšlenky. Už se nedivím, že jí tak leze na nervy, když to
dělám já jí.
"Jenom trochu."
74
Zasmála se. "Rose, měla bys zase začít s někým chodit,
i kdyby ne s Masonem. Je tady hafo kluků, co by vraždili, jen
aby s tebou mohli něco podniknout. A jsou opravdu fajn."
Když došlo na muže, nevybírala jsem si zrovna nejlíp.
Znovu jsem pocítila potřebu vychrlit na ni všechno, co mě trápí.
Dlouho jsem váhala, jestli jí povědět o Dimitrijovi, a to
tajemství mě spalovalo. Když jsem tu s ní tak seděla,
připomněla jsem si, že Lissa je moje nejlepší kamarádka. Můžu
jí přece říct cokoli a ona mě za to neodsoudí. Ale stejně jako
před chvílí jsem přišla o možnost říct jí, co mě trápí.
Podívala se na budík a okamžitě se zvedla.
"Přijdu pozdě! Mám rande s Christianem!"
Zaplavila ji radost s trochou nervózního očekávání. Láska.
Co byste dělali? Polkla jsem žárlivost a zvedla hlavu. Christian
mi ji už zase bere. Dneska večer už se asi nesvěřím.
Vyšly jsme s Lissou z pokoje a vyběhly ven. Slíbily jsme si,
že si popovídáme zítra. Vrátila jsem se na svou kolej. Na pokoji
jsem prošla kolem zrcadla a zaúpěla jsem, když jsem se uviděla.
Kolem oka jsem měla tmavorudý monokl. Při rozhovoru
s Lissou jsem skoro zapomněla na incident s matkou. Zastavila
jsem se a podívala se na svůj odraz pozorněji. Možná to bylo
nafoukané, ale uvědomovala jsem si, že normálně vypadám
dobře. Mám prsa céčka a postavu, po jaké touží většina
vychrtlých holek ze školy. A jak už jsem se zmínila dřív,
i v obličeji jsem hezká. Normálně bych za svůj vzhled získala
devět bodů z deseti - někdy dokonce i těch deset.
Ale dneska? Jo. Blížila jsem se k minusovým hodnotám. Na
lyžáku nejspíš budu vypadat úchvatně.
"Moje máma mě zmlátila," oznámila jsem svému odrazu
v zrcadle. Ten obličej mě soucitně pozoroval.
S povzdechem jsem usoudila, že je načase zalézt do postele.
Dnes večer už jsem beztak nic na programu neměla a trocha
spánku navíc třeba urychlí hojení. Zamířila jsem chodbou do
koupelny, abych si opláchla obličej a učesala se. Když jsem se
zase vrátila do svého pokoje, oblékla jsem si oblíbené pyžamo,
a jak jsem ucítila na těle měkký flanel, trochu mi to spravilo
náladu.
Zrovna jsem si balila věci na zítřejší vyučování, když mě
najednou zasáhl výbuch emocí, přicházejících skrz pouto.
75
Zastihlo mě to nepřipravenou, takže jsem neměla šanci s tím
bojovat. Bylo to, jako by mě smetl hurikán, a najednou už jsem
se nedívala na svůj bágl. Byla jsem v Lisse a vnímala svět skrze
ni.
A hned to začalo být trapné.
Protože Lissa byla s Christianem.
A situace začínala… nabírat grády.
76
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama