VA7, 8.kapitola

23. ledna 2013 v 14:55 | *Sydney* |  VA7
8.Kapitola
"Tak jak sis užívala dnešní volno?"zeptala se mě s úsměvem Lissa, když jí už skončilo vyučování. Rozhodně jsem se jí nechtěla zmiňovat o hledání způsobu, jak přivést Dimitrije zpět. Teda, alespoň teď ne. Nejdřív se mi musí ozvat Adrian s tím, co našel on.
"Tak, jak jen to šlo. Většinu dne jsem sledovala televizi."musela jsem se donutit k úsměvu, který by vypadal přesvědčivě. Chvíli jsem si myslela, že mi na to skočila, ale mýlila jsem se.
"Lžeš. Tvoje aura…je trochu radostnější, než dnes ráno."dívala se na mě-teda spíš na mou auru.
"Fajn. Byla jsem v knihovně."řekla jsem jí podrážděně.
"Jsi v pořádku, Rose?" Ne, nejsem.
"Jo, jsem. Proč bych neměla?"
"Odkdy trávíš volný čas v knihovně?"usmála se na mě, ale vypadalo to, že mi nevěřila.
"Věříš mi?"zeptala jsem se jí.


"Jo, ale teď moc ne…"odmlčela se. Už chtěla znovu promluvit, ale já jí skočila do řeči.
"Na něčem pracuju. Zatím tě do toho nechci zatahovat, protože nic není ověřené. Ale slibuju ti, že za nedlouho tě s tím seznámím."řekla jsem jí.
"Dobře Rose, ale buď opatrná."
"Ano, Vaše Veličenstvo."řekla jsem jí s úsměvem, abych trochu uvolnila napjatou atmosféru mezi námi.
"Kolikrát ti mám říkat "Neříkej mi takhle!?"Moc jsem atmosféře nepomohla. Lissa už má určitě nějaké potíže s temnotou vyvolanou éterem. A já jí nemohla pomoct. I když měla stříbrné šperky, tak v sobě něco z ní uchovávala.
"Promiň. A co tvůj dnešní den?"
"Nic nového. Pro tebe by to bylo utrpení, pro mě to bylo naučný. A říkal ti Adrian, že sem zítra přijede?"vykulila jsem na ní oči. Jestli sem Adrian jede, tak musel něco najít. Něco dobrého, nebo špatného.
"Neříkal."Měl se mi ozvat, kdyby něco našel. Takhle nemůžeme hledat na Dvoře. Lissa se na mě jen usmála a podala mi balíček.
"Od koho to-"nedomluvila jsem, protože mi skočila do řeči.
"Od tvého otce." Zmeja? Co ten chce, to by mě zajímalo. Popadla jsem balíček a rozbalila ho. Byla tam kniha. Zase jsem ho zabalila a dala do batohu.
"Co tam bylo?"zeptala se mě.
"Nic."vyhrkla jsem až příliš rychle. Lissa se na mě tázavě podívala, tím žádala vysvětlení. Rychle jsem se podařila tuhle situaci zachránit.
"Teda, nebylo tam nic důležitýho."
"Budu ti asi muset věřit."řekla Lissa trochu naštvaně, ale zároveň zněla, že mě chápe.
"Díky, Liss." Objala jsem jí a šli jsme spolu s jejími strážci na večeři. Ani jsem si to neuvědomila, ale mluvily jsme spolu hodinu, a já dostala velký hlad.
Po večeři Lissa zamířila do knihovny a já se vydala k sobě do pokoje. Sedla jsem si na postel a koukla na pohozený batoh. Pak jsem si vzpomněla na tu knihu od Abeho. Sáhla jsem do batohu a hned z vrchu jsem ji vyndala. Byla to celkem malá knížka potažená kůží. Neměla uvedené jméno, ale určitě v ní bude něco důležitého, když to posílá Zmeja. Neváhala jsem a otevřela knihu. Hned na začátku mi Abe nechal vzkaz.
Doslechl jsem se o tom, co chceš udělat. Rozhodl jsem se ti pomoct, protože Belikov tebe byl hoden. Něco jsem našel, máš to tam napsané. Buď opatrná.
Abe M.
Fajn. Že mě byl Dimitrij hoden mu teda došlo brzo. Snad našel něco jiného než já. Otočila jsem na další stranu. Nebyla to přímo kniha, ale různé útržky z jiných knih sepsané dohromady. První byl příběh o Claudii Drozdové, velmi podobný tomu mému. Přečetla jsem si ho znovu, a pak začala číst další. Byl to zase nějaký příběh o Morojovi, co přišel o svojí lásku a pomocí dvou uživatelů éteru ji oživil. Éter tam nebyl zmíněn přesně, ale byly tam náznaky, že to byl on. Začala jsem číst další a ten byl mnohem zajímavější a užitečnější, než předchozí. Tentokrát oživovala Morojka Dhampýra. Přizvala si k tomu ještě další dva uživatele éteru, ona byla třetí. Jedna z věcí, která mě zaujala, byla, že všichni tři byli z jednoho rodu. Použili stříbrný drát k tomu, aby se jejich magie spojila v jednu velkou energii a tu pak přenesli na onoho Dhampýra. Ten ožil, ale kousek z něj chybělo. Už nebyl úplně živý. Jeho aura prý byla temnější než ostatní a podivně blikala. Naštěstí to nebylo vidět pro ty, kdo nebyli uživateli éteru. Jestli se to má udělat takhle, tak to nebude tak velký problém. Tři uživatele máme, jak silní mají být se tam nepíše. A na auře tolik nezáleží. Jestli dostal nějaký schopnosti se tam ale nepsalo, o poutu taky ne, takže budu doufat, že se nic nestalo. Ostatní příběhy byly téměř totožné, ale moc jich nebylo. Nic zajímavějšího než tenhle příběh jsem už nenašla. Otočila jsem na poslední stránku a tam našla vložených tisíc dolarů. Nebyl by to Abe, aby mi neposlal nějaké peníze. Založil mi i účet, kam mi pravidelně chodila nemalá částka. Vzala jsem jí a dala do kasy, ve které jsem přechovávala nějaké peníze. Rychle jsem se osprchovala, vyčistila zuby a šla spát. Adrian našel určitě něco hodně zajímavého, jinak by neměl důvod sem jezdit. Znovu jsem trochu popřemýšlela nad dnešními událostmi, vzpomínala na krásné chvíle prožité s Dimitrijem, a nakonec jsem usnula.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Chcete, aby Dimitrij žil?

Ano. 79.4% (27)
Ne. 11.8% (4)
Je mi to jedno. 8.8% (3)

Komentáře

1 Tessinka Tessinka | 23. ledna 2013 v 18:49 | Reagovat

Okouzlující kapitola :) konečně větší naděje na záchranu Dimitrije :))

2 LussyNda LussyNda | Web | 23. ledna 2013 v 19:41 | Reagovat

teda to je protahování :D :D :D
skvěla kapitola :-) už se nemůžu dočkat na další :-)

3 Anet Anet | 10. června 2013 v 16:21 | Reagovat

Twl on fakt ozivne :((((((((  tak to zas skonci a byli jsme stastni az do konce zivota ja a muj milacek dimitri...blabla bla...na zvraceni xDD je to fakt hovadina..furt obziva....sakra..furt...jednou ok..podruhy brrr...po treti jdu si rozmlatit hubu o pocitac. xD tak hlavne at tam půpak zas nechcipne a nemusela si ho obzivovat protoze to uz by bylo.... na sracky xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama